Když kopírovat, tak se zdrojem!

Problem? Here!:) --> HERE
Want to be my SB? --> HERE
Contact : --> HERE
Order a story --> HERE
Order a Naru-RPC --> HERE
Please, KLIK This! :D
Měj minutku a pomož mi tento blog zlepšit:) --> DOTAZNÍK

My SHINee stories

Do not say it, please.. - Díl 5.

6. february 2013 at 14:00 | Nami |  Do not say it, please..

Díl 5. - Jeden večer a je zkaženo všechno..

"Musím si ještě zapsat do hotelu a za hokage-sama" usmála jsem se "Mějte se!" zamávala jsem a odcházela
"Počkej Nami!" uslyšela jsem za sebou jemný Yasuin hlásek
"Hai?" otočila jsem se
"Můžeš přespat u nás" nabídla mi. Po tom co se stalo minule, jsem nevěděla co říct.....
"Nami má pravdu.. Nechci, aby znovu odešla.." přitakal Sasuke. Chvíli jsem na něj překvapeně hleděla.. Nechce?..
"Promiň Yasu.." usmála jsem se a vyšla z Ichiraku. Rukavičky co jsem měla na rukou jsem sklesle dala do bčašny a šla do kanclu Hokage-sama.
Zaklepala jsem a po vyzvání jsem vešla. Zůstala jsem vyděšeně zírat ve dveřích. To mi neřekli, že je místo Hokagského starouše Hokagská baba s obrovskými dudy....
"Dobrý den, Hokage-sama" vykoktala jsem ze sebe
"Dobrý, s čím ti můžu pomoct?" řekla a pohledem mi řekla, ať se posadím
"Nevím jestli vám to neřekl třeba Iruka-sensei. Jsem Nami Inakaze. Byla jsem pět let mimo vesnici a-" Dudatá ženská vyprskla saké co do sebe zrovna lila
"Takže ty jsi Nami, jo? Tsunade, těší mě" podala mi ruku, přijala jsem "Ano správně. Iruka mi všechno řekl. Podstoupila jsi výcvik u Dvaceti vládců ledu, nepletu-li se" překvapeně jsem jí pozorovala. Jak toho o mě tolik ví?
"Hai.." špitla jsem
"Shizune!" křikla Tsunade a přicupitala hnědovlasá dívka s krátkými vlasy a prasátkem v ruce "Přines ty papíry co mi dal Iruka. Víš co myslím" pokynula
"Hai, Tsunade-sama!" odsouhlasila a odběhla pro ně
"Iruka si asi pustil pusu na špacír..." zamrlala jsem si pro sebe
"Tady ve vesnici tě už zná každý. Jsi novodobá superstar. Když se projdeš po náměstí, stoprocentně tě někdo osloví. Ti malí spratci chcou být jako ty.. Nezkaž si svou pověst" zasyčela mi přímo do očí
"H-Hai.." nezbylo mi jen přikyvovat a podobné odsouhlasující prostředky. Shizune přiklusala zpět a v rukou držela štos papírů
"Takže.. Shru to. Přidáš se do Sasukeho týmu. Připadne k vám ještě Naruto. Ino odejde to týmu 11"
"My budeme čtyřčlenný tým?" nedalo mi nezeptat se, ikdyž jsem počítat uměla
"Hm. Fungovat začnete za tři dny" řekla Tsunade
"Dobře.. Děkuji. Naschledanou" usmála jsem se a kusu ledu jsem zmizela. Proč chodit že?..

Když jsem přišla domů, šla jsem se umýt do nedalekého potůčku s menším vodopádkem. Už si přijdu jako lesní žena... Umytá a nachystaná do postele jsem se vydala k domečku. Šla jsem pomalým krokem. Jednak se mi nechtělo a druhak se mi líbí pozorovat měsíc. Za mnou zašustilo křoví
"Kdo je tam?!" křikla jsem a prudce se otočila
"A mám tě!" zaslechla jsem výkřik. Známý hlas...
"Naruto-kun?" udiveně jsem zírala na střapatý výčnělek z keře
"Jej. Promiň jestli jsem tě vyděsil. Chytal jsem králíka. Yasu říkala, že má tyhlety mrštný potvory ráda.." usmál se na mě "Jo a ještě chtěl s tebou mluvit Sasuke" řekl a vzápětí mu přiletěla rána až mu králík utekl
"Debile!" seřval ho zcela naštvaný Sasuke
"Dyť si říkal že jí to mám říct!" ohradil se Naruto
"Můžu vám s něčím pomoct?.. Ráda bych už šla domů, ale nechat vás tu samotný by bylo asi o hubu.." zasmála jsem se. Štěstí mě osvítilo! - Většinou se už u potůčku převlékám do pyžama, ale dneska jako naschvál jsem si ho zapomněla..
"Potřeboval jsem si s tebou promluvit. No vlastně mě za tebou poslala Tsunade" řekl už umírněný Sasuke. Kývla jsem "Běž chytat toho králíka ne?!" zasyčel na Naruta Sasuke
"Ale žádný prasárny! Nebo ti jednu vlastnoručně natáhnu!" zamračil se Naruto a Sasuke se trošku začervenal
"Jo.. Mám ti vzkázat, že odteď jsme spolu v týmu" usmála jsem se. Chvíli mě mlčky pozoroval. Pak se začal ksichtit a červenat
"Bolí tě něco?.." zašklebila jsem se. Trošku sebou cukl
"Ne já jen že...... Budu mít tři holky v týmu" šibalsky se usmál. A já jsem doufala, že bude šťastný, že tam má mě.. A ne jen NĚJAKÉ tři holky... A navíc..
"Ne nebudeš" usmála jsem se
"He?" broukl
"Ino přechází. S náma bude ještě Naruto" zamyslela jsem se a Sasukemu spadla pusa až na zem
"Naruto bude s náma?" málem se rozbrečel
"On narozdíl od tebe není takový d**kař...." zamumlala jsem
"Říkalas něco?" ohlédl se na mě
"Ne..." zavrčela jsem, otočila jsem se a odcházela. Pomalu se mi v očích začínaly tvořit zárodky slz. Opravdu jsem doufala, že ke mě něco cítí. Alespoň podle toho, jak se choval od té doby, co jsem přišla. Ucítila jsem jeho ruku na své, jak ji pevně svírá
"Počkej.." řekl tiše
"Pusť mě.." zešeptala jsem, aniž bych se na něj otočila. Pustil
"Co je to s tebou..?" udělal krok blíže ke mně. Jeho přítomnost mě dráždila. Nevěděla jsem, co k němu vlastně cítím. V téhle chvíli jsem si přála cítit k němu pouze přátelství
"Už musím jít..." řekla jsem přejetě a po tváři mi stekla slza, kterou jsem pohotově setřela
"Nami,.. Myslím to vážně" zvýšil hlas a já poznala, že nežertuje. Mírně jsem otočila hlavu a něco zašeptala do větru. Neslyšel mě. Pak jsem zmizela pomocí mého oblíbeného ledu.
Sedla jsem si na postel a spytovala svědomí
"Proč jsem mu to vlastně říkala?.." řekla jsem si pro sebe. Pak jsem byla unavená vším tím.. No prostě vším. Lehla jsem si a ihned usla....

"Dobré ráno!!" zakřičela jsem přez celý dům
"Dobré!" zaslechla jsem z kuchyně od taťky a mamky. Ale nezaslechla jsem však od Sasana
"Zdar brácha" usmála jsem se když jsem vešla do jeho pokoje
"Hoj" řekl potichu. Nesnáším ho, ale zároveň ho mám ráda. Přecejen je to můj brácha. Přišla jsem k jeho posteli a sedla si na ni
"Co ti je? Jsi nějaký bledý.. Nejsi nemocný?" sáhla jsem mu na čelo. Sice neumím ani zalepit náplastí řeznou ránu, ale poznám, kdy má člověk horečku
"Nic mi není" odsekl mi
"Nekecej" usmála jsem se a přisedla si k němu blíž
"Ty jsi s Nami nejlepší kamarádka, že?" podíval se na mě
"Ne" podívala jsem se na stěnu "Nejlepší kamarádka navždy" opravila jsem ho
"To je jedno.. Co si o mě myslí?" trošku mě zarazila jeho otázka
"To neumíš posoudit sám?.. Nechce být jen tvoje kamarádka" podívala jsem se na něj "Proč se ptáš?" zapíchla jsem do něj můj pohled
"Včera jsem s ní byl. A asi jsem si to u ní dost pokopal.." přitáhl si k sobě nohy a tak nějak se schoulil. Bylo vidět, že ho to trápí "Dneska na ten bazén nepůjdu" vzdychl
"To teda půjdeš! Nebo tě tam dokopu!" zavrčela jsem na něj. Podíval se na mě a usmál se
"Ok, Ok.. Nemusíš být na mě hned taková.." společně jsme se zasmáli a šli se chystat. Vzala jsem tašku a začala do ní ládovat věci, co si vezmu s sebou
"Sasuke? Mohl bys zajít pro N-" ani jsem to nedořekla a už po mě křičel zpátky
"Pro Nami? Ne!" zakřičel.
"Myslela jsem Naruta, ale tak dobře" zabručela jsem, když jsem procházela kolem jeho pokoje
"Yasu, počkej!" doběhl mě "Řekni jí, že se omlouvám.." řekl a přitom něco šulal v ruce
"Tak to teda ne, brácho.. Buď jí to řekni sám nebo ti jednu vrazim!" zavyhrožovala jsem mu
"No dobre.. Řeknu jí to, ale až na bazéně" zamručel a práskl dveřmi
"Mami? Jdeme na ten bazén!" zavolala jsem
"Užijte si to!" zněla odpověď.Vyšla jsem a zavřela dveře. Vyrážím směr Namin domeček!

"Nami?! Jdeš už?!" zahulákala jsem pod jejím domkem
"Hai!" odpověděla mi a vyšla ze dveří. Seskočila z terasky a šly jsme
"Co ti je? Jsi nějaká zakřiknutá" zeptala jsem se, když šli už několikátou minutu mlčky
"Včerejšek byl pro mě ten nejhorší den.." zamumlala
"Dnešek to spraví" usmála jsem se, ale záhy mi úsměv ztuhl
"Miluju ho, Yasu..." řekla potichoučku, skoro neslyšitelně. Málem mi to vyrazilo dech. Ovšem mi z toho ale bylo do smíchu. Sasuke ji má rád, ale prý si to pos- pokopal.. Nami ho má taky ráda, ale myslí že on jí ne. Ironie..
"To se vyřeší.. Uvidíš" usmála jsem se
"Hai" kývla hlavou a usmála se.........
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement