Když kopírovat, tak se zdrojem!

Problem? Here!:) --> HERE
Want to be my SB? --> HERE
Contact : --> HERE
Order a story --> HERE
Order a Naru-RPC --> HERE
Please, KLIK This! :D
Měj minutku a pomož mi tento blog zlepšit:) --> DOTAZNÍK

My SHINee stories

My Diary - 6. díl

25. december 2012 at 20:15 | Bajule-chan x3 |  My Diary



"Toto.." zašeptal a políbil mně. Ani jsem nevěděla co mám dělat,.. Nechala jsem se tedy vést instinktem. Ruce jsem mu dala na ramena a polibky mu opětovala. Dole zachrastily klíče a zavrzaly dveře. S Kakashim jsme se od sebe odtrhli
"Zítra za tebou přijdu.. Teď už běž" políbila jsem ho letmo na rty. Usmál se a se svým oblíbeným PUF zmizel. Bleskově jsme zalehla do postele a dělala že spím. Do pokoje vešla Sakura
"Bože, Sakuro.. Víš jak jsi mě vyděsila?" vzdechla jsem
"Proč prosimtě? Byl tu někdo?" nechápala sestřička
"Ano, byl. Byl tu Kakashi. A neuhodla bys co se stalo" šibalsky jsem se usmála. Sakura udělala takové to gesto jako Oooh a sedla si vedle mně
"Tak copak jste udělali? Pusu? No konečně!" vyhrkla na mě. Zakřenila jsem se vyhodila z mé postele
"Je už pozdě, takže padej spát!" zasmáli jsme se a Sakura se šla umýt. Zalehla jsem a přikryla se. Ještě než Sakura přišla, byla jsem tuhá. Asi na tom měl podíl boj se Sasukem...
Druhý den
Vstala jsem vcelku brzy. Celý dům ještě spal. Nachystala jsem se a udělala snídani. Když nikdo nevstal, snídani jsem nechala na stole. Vzala jsem brašničku na kunaie a shurikeny a vyrazila za Kakashim. Osm hodin... Bude už vzhůru? Zaklepala jsem na dveře. Nikdo neotevíral, takže jsem se opřela o futra. Když se otevřely, usmála jsem se na něj. Kakashi byl očividně zaskočen mnou přede dveřmi
"Vím, že se to nesluší,.. Ale moment. Jen se převleču" vyvlékal se. Kývla jsem a znovu se opřela o futra. Po chvíli se otevřely a já se znova usmívala od ucha k uchu. Kakashi zavřel a objal mě
"Tak co? Kam půjdem?" usmívala jsem se na něj. Pokrčil rameny
"Kam bys chtěla?" zeptal se mě. Zamyslela jsem se, ale nic mě nanapadlo. Spíš jsem se jen zatřásla zimou
"Kakashi? Proč jsi vlastně odešel od ANBU?" změnila jsem téma
"Od ANBU?.. No to je trošičku složitější.."
"Dobře, tak to tvoje vyprávění mě moc nezajímá.. Mám nápad.. Co se třeba stavit za Sakurou?" udělala jsem zamyšlený obličejík a Kakashi se mi zasmál
"Dobře. Proč ne?" chytl mě za ruku a šli jsme. Prošli jsme náměstím, kde si nás prohlížely hlavně holky.. Oh god.. Why?! Zrychlila jsem krok, ale Kakashi mě zase zpomalil
"Kampak tak spěcháš?" usmál se
"J-Já.. Chcu být co nejdřív v nemocnici.." pokoušela jsem o usmátí, ikdyž mi do smíchu vůbec nebylo. Pustila jsem ho a kráčela rycjlejším krokem. Kakashi zůstával na svém tempu. Poněkud, pomalém tempu.. Když jsme se mlčky došourali k nemocnici, Sakura byla zrovna na sále. Do chodby přišla.. Ehm.. Okouzlující blondýnka.. Kakashi o ní nejevil očividně zájem.. Ale ona ano.. A celkem velký. Kakashi seděl na židlích a ona se postavila před něj. Asi "pozorovala" letáčky co byly na nástěnce.. Chvilku jsem se na ni dívala a čekala Kakashiho nevhodnou reakci.. Vlastně nečekala. Kakashi se zvedl a já očekávala nejhorší.. Ale opak byl pravdou. Šel zamnou
"Musím se stavit za Narutem a říct mu, že jim odpadá trénink i dnes. Řekneš to Sakuře, prosím?" chytl mě za ruce. Kývla jsem a Kakashi odešel. Blondýna po Kakashiho odchodu zmizela také. Odfrkla jsem si a dál čekala na Sakuru. Když konečně vyšla z operačního sálu, vzala mě rovnou k ní do ordinace
"Tak co? Bolí tě něco?" zeptala se mě když dosedla na židli
"Ne nic mě nebolí. Jen jsem si přišla popovídat.. Jo a Kakashi ti vzkazuje, že ještě dneska nemáte trénink" řekla jsem potichu
"Dobře.. A opravdu ti nic není? Řekla bych, že ti nějak zmizela dobrá nálada" pokrčila jsem rameny
"Možná je to kvůli Kakashimu" mrmlala jsem
"Proč? Nemá na tebe čas?" zeptala se Sakura, když něco psala do složky
"Ne to ne.. Času má na mě dost. Ale furt se kolem něho motaj holky a já se bojím, že jim jednou podlehne" řekla jsem pochmurně a sklopila hlavu
"Kakashi takový není. Když si někoho vybere, jinou nechce. To mám zažíté už z dob mého dětství" pousmála se na mě. Trošku se mi ulevilo "A navíc. Budou Vánoce. Tak si užívej" usmála se. Kývla jsem
"Hm. Budu neboj se. Už půjdu. Určitě máš hodně práce. Měj se" rozloučila jsem se a vyšla ze dveří. Zrovna tam stál Neji a stydlivá dívčina. Myslím, že se jmenuje Hinata. Moc jsem s ní nemluvila
"Ahoj Neji" zavolala jsem na něj. Neji trošičku zrudl
"Hoj. Je tam Sakura?" zeptal se a já na odpověď kývla. Podívala jsem se na hodinky a vzpomněla si na Kakashiho. V tuhle dobu jsme chodívali do parku mezi opadané stromy Sakury. Když bylo všude bílo, bylo to.. Nepopsatelné. Ale co bylo, bylo. Teď vlastně ani nevím na čem jsem. Rozloučila jsem se s Nejim a Hinatou a odešla. Když jsem vyšla z nemocnice, rozešla jsem se směrem na trh. Vzpomněla jsem si, že ani nemám pro Kakashiho žádný dárek. Trh byl plný lidí, kteří nakupují na poslední chvíli. Vydala jsem se ke stánku s knihama. Myslela jsem si, že koupím Kakashimu Icha Icha. Vytáhla jsem z kapsy peníze a koupila nejnovější vydání. Strčila ji do brašny a zase zavzpomínala na Kakashiho. Do sněhulí se mi dostal sníh a to mě vytrhlo z přemýšlení. Brr.. Oklepala jsem se a pokračovala v cestě, ale co to? U jednoho ze stánků stál Kakashi a k němu přiklusala ta bloncka z nemocnice. Do očí se mi nahrnuly slzy. Uvnitř mě zabolelo a já se ocitla jakoby v nějakém genjutsu. Po tváři se mi spustily slzy. Když jsem ale uviděla, jak se brání její blízkosti, jakoby mi spadl kámen ze srdce
"Ayame?" cukla jsem sebou
"Mai? Co ty tu děláš? Dlouho jsem tě neviděla" pokusila jsem se o úsměv a setřela si slzy
"Já tebe taky ne. Děje se něco? Proč pláčeš?" zeptala se starostlivě Mai
"Ne nic" usmála jsem se
"Opravdu?" zeptala se Mai, "Nevypadáš moc přesvědčivě"
"Jo, jsem v pohodě" uklidnila jsem ji a otočila se tam, kde ještě nedávno stál Kakashi. Už tam nebyl a kupodivu, ani ta bloncka
"Tak pokud je to tak, tak pojď, musím ještě koupit haldu dárků.. Vlastně jen jeden" zamyslela se
"Já taky. Mai? Kde ty budeš trávit Vánoce?" drkla jsem do ní jemně. Mai se zarazila a koukala do země
"Já vlastně ani nevím.." řekla smutně
"Tak můžeš slavit s náma" usmála jsem se na ni. S radostí přikývla a šli jsme na dárky..
Štědrý den, ráno
Ráno jsem vstala pravou nohou napřed. Ospale jsem si zívla, ale až pak jsem se rozpomněla, že tu Sakura už není. Nazula jsem si bačkory a nasadila župan. Něco jsem si pro sebe zamrmlala (Tak jako každý, když musí vstávat) a otevřela dveře. Jako překvapení mě čekala Sakura, která se mi pověsila na krk a řvala, že jsou Vánoce. Když se mi konečně podařilo setřást ji, ucítila jsem vůni cukroví. Nečekala jsem a seběhla ze schodů
"Mami? Tati?" šeptla jsem a rodiče vykoukli z kuchyně
"Pojď, Ayame. Máš tu snídani" přizvala mě mamka ke stolu. Přijala jsem nabídku a sedla si ke stolu. Sakura nahoře jančila a já jsem v klidu posnídala. Když jsem pojedla, poděkovala jsem a šla do pokoje. Vzala jsem si knihu s tím, že si budu číst. To už ale na mě volala mamka, ať jdu dolů
"Co se stalo?" zabědovala jsem
"Máš tu návštěvu" řekla mamka a odešla do kuchyně. Sešla jsem schody a přišla ke dveřím
"Ahoj, co tu děláš?" dělala jsem překvapenou "Vlastně, co tu děláte?"
"Mě si pozvala a Kakashi ti přinesl dárek" usmála se na mě kamarádka
"Pojďte dál. Přece vás nenechám za dveřmi" pozvala jsem je dovnitř a zavedla do pokoje. Vyšlapali jsme schody a v pokoji zrovna seděla u stolu Sakura a něco psala. Potichu jsem se k ní připlížila
"Co to píšeš?" šeptla jsem a Sakura se vyděsila tak, že málem sletěla ze židle
"Ayame?.." řekl tiše "Já víš.. No.." zakoktal se Kakashi a natáhl ruce s bílou krabičkou ovázanou červenou stuhou
"To je pro mě?" šeptla jsem. Nerozvážně kývl. Jemně jsem krabičku vzala do rukou a odvázala stužku. Když jsem krabičku otevřela, nadšení bylo obrovské. Kakashiho jsem pevně objala na důkaz díků
"Arigato" poděkovala jsem, dívajíc se stále na ten dárek
"No a teď já" pronesla hrdě Mai. Podívala jsem se na ní zkoumavým pohledem a ona mi do prázdné ruky strčila "měkáč". Zarazila jsem se a dárek otevřela. Nadšení bylo opět značné
"Mai?!.. Kde jsi to sehnala?!.." vykřikla jsem radostí a objala ji
"Proč myslíš, že jsem byla na trhu? Se projít? To asi těžko" usmála se Mai
"Děkuju vám.. Opravdu moc" usmívala jsem se od ucha k uchu. Asi se teď ptáte co jsem vlastně dostala, že?.. No, tak od Kakashiho překrásný náhrdelník a od Mai šátek okrové barvy, který jsem sháněla nejméně rok. Zatím opravdu vydařené první Vánoce! Uvnitř mě hřál pocit dobroty a radosti. Z kuchyně se opět linula překrásná vůně
"Moment. Zatím si tu.. Třeba povídejte a zabavte Sakuru, dík!" vychrlila jsem ze sebe a zmizela dole
"Mami? Koupila jsi ten dárek Sakuře, jak jsem ti říkala?" zeptala jsem se mamky. Kývla a já se usmála
"Dobře, dík moc. A nezabalila bys mi ho potom?"
"Zabalím, neboj se. Hlavně ať to nezjistí" kývla jsem
"Co nemám zjistit" zaslechla jsem za svými zády. Já a mamka jsem se zarazily a já se ohlédla.. Sakura?! Neměli ji zabavit?!
"Eh.. Nic nic nic.. Co dělá Mai a Kakashi?" nešlo nezeptat se
"Nevím," pokrčila rameny "Na něčem se domlouvají"
"Áha.." řekla jsem zlověstným tónem a vyběhla po schodech nahoru
"Neměli jste ji hlídat?!" vyhrkla jsem, když jsem se vřítila do pokoje. Nikdo tam nebyl.. Tak proto.. Ale proč mi Sakura říkala, že tu jsou? No to je jedno..
Štědrý den, večer po večeři
Sakura přiletěla ke stromku a začala trhat papíry.. Já jsem v klidu dala první mamce a pak taťkovi dárky ode mě. Sakura se už hýčkala všemožnými dárky a mě tam zbyly ještě dvě krabičky.. Vzala jsem si první, který byla od taťky, a otevřela ji.. Byl v něm náramek perfektně ladící k náhrdelníku od Kakashiho. Otevřela jsem mámin dárek.. Fotoalbum.. Konečně jsem viděla, o co všechno jsem zbytečně přišla. Fotky jsem si ihned začala prohlížet. U některých jsem se málem rozbrečela, u jiných jsem propukala ve smích. Rodiče jsem pevně objala, aby věděli, jak mi to je líto. Po zbytek večera jsem dostala za úkol zabavit Sakuru. To znamená, že jsem šla spát někdy ve tři ráno.. Koneckonců- Šťastné a veselé..
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement