Když kopírovat, tak se zdrojem!

Problem? Here!:) --> HERE
Want to be my SB? --> HERE
Contact : --> HERE
Order a story --> HERE
Order a Naru-RPC --> HERE
Please, KLIK This! :D
Měj minutku a pomož mi tento blog zlepšit:) --> DOTAZNÍK

My SHINee stories

Něco víc než přátelé 13

9. october 2012 at 14:54 | Bajule-chan x3 |  Něco víc než přátelé

:) třináctý díl ;* Užijte si to

Mimochodem... Trochu jsem upravila Deiovu povahu!!:D

"Jo, za to se ti chci omluvit. Kdybych tě znal, neudělám na tebe ani tu nejmenší jílovou bombičku, hm!" řekl s úsměvem. Sakura se taky usmála
"Někoho mi připomínáš.. Blonďatý, milý a krásný.." Deidara se začal červenat. Za pár sekund byl rudý jako rajče.
"Myslím, že by jsme mohli být přátelé" Když to dořekla Deidarovi se skřivil obličej. Sklopil smutně hlavu a koukal do země. Sakura k němu přišla a zvedla mu hlavu "Pojď, seženeme ti něco na sebe" usmála se na něj. Deidara kývl. Uvědomil si, že bude s ní, to mu stačí. Sakura ho chytla za rukáv a táhla ho někam.
NA NARUTOVĚ MISI
Kakashi, Yamato a Naruto zrovna "hopsali" po větvích. Kakashi započal rozhovor
"Naruto? Jak to teď máte se Sakurou?" zeptal se
"Proč? No.. Říkal jsem vám to už?" Kakashi a Yamato se na sebe podívali a zavrtěli hlavou
"Aha.. Tak to se omlouvám.." podrbal se nervozně ve vlasech "..No, jak se to vezme. Já a Sakura budeme rodiči" usmál se. Ti dva vykulili oči
"A už máte jména?" vyzvídal Yamato
"Já ano.. Já holčičí, klučičí je na Sakuře. Pokud to bude holka, bude to Kasumi" popřemýšlel Naruto
"Aha. Pěkné jméno" pochválil ho Kakashi
"Dík" Naruto se zastavil a ohlédl se. Vražedným pohledem se díval do prázdna. "Vylez! Dělej, ať můžem jít dál!!" vykřikl Naruto. Yamato a Kakashi nechápali.
"Jak sis mě všiml?!!" ozvalo se z prázdna
"Vím o tobě celou dobu! Jen jsem čekal jestli se objevíš nebo ne!" vykřikl znova. Před nimi se objevil někdo, koho by nečekali. Yamato a Kakashi na něj koukali s rozšířenýma zorničkama. "Čtvrtý?!!" vykřikl Kakashi. Naruto se nahlas zasmál
"To není můj táta. Je to jen přeměnné jutsu. Otce bych poznal na míle daleko!" Osoba se začala smát
"Jsi chytrej.. Na spratka jako ty, je to úctyhodné" promluvil tajemně. Naruto nečekal a hodil po temné osobě kunai. Osoba ho chytla jednoduše do dlaně. Ale Naruto byl popředu a během sekundy byl za ním a vrazil mu další kunai do zad. "Myslíš že překonáš šestého Hokageho?" řekl a pousmál se
"Opravdu si syn Žlutého bleska z Listové.." Místo krve se z rány vynořila vrána a z celého těla se najednou stalo plno vran. "Co jiného by se dalo od Itachiho čekat, že?" pronesl Naruto a usmál se "Pojďte, ať jsme zítra doma"
V KONOZE(OPĚT)
Sakura táhla Deidaru z jednoho obchodu do druhého. Právě byli v obchodě s kosmetikou
"Potřebuju si jen něco koupit. Hned přijdu" řekla a odešla do obchodu. Deidara si sedl na lavičku a čekal na ni. Kolem prošly dvě dívky, které po Deiovi pokukovalia a sladce se na něj usmívali. On to radši ignoroval. Sakura vyšla z obchodu a zamířila k Deidarovi. Vzala ho za ruku a táhla k ní domů "Uděláme z tebe fešáka, Deii!" řekla Sakura a dál Deidaru táhla. On se jen červenal. Po zbytek cesty mu vykládala jak se správně oblékat a česat. Když došli k ní domů, vzala ho do svého pokoje a tam vytáhla všechny věci co koupili. "Takže,.. Vezmi si toto, toto a toto" házela po něm oblečení a pak ho nasměrovala do vedlejší místnosti kde se měl převléct. Když přišel jinak oblečený, Sakuře se líbil o to víc. Ještě mu přečesala vlasy a dala mu doplňky. "Tak,.. A teď jsi správný fešák!" řekla a složila ruce na hrudi.
"Arigato" řekl a usmál se. Sakura mu úsměv oplácela. Přistoupila k němu a objala ho "Zůstaneš v Konoze?" řekla v jeho náručí. "Z-Z-Zůst-zůstat v-v K-K-Kon-on-Konoze?" vykoktal ze sebe. Sakura kývla.
"P-Proč?" koukal ji do očí poločervený Dei
"Protože,.. Jsem si tě oblíbila. Ano vím. Znám tě ani ne den, ale rozumím si s tebou. Chci, aby jsi tu zůstal" řekla s úsměvem. "To nepůjde.." řekl smutně a odtáhl si Sakuru od těla
"Proč?" nechápala
"Jsem z Kamenné.. Nedělalo by to dobrotu.. A navíc... Dalším problémem je Akatsuki" sklesl Deidara a málem se rozbrečel. "No a co?! Vezmu si tě na starosti,.. Prosíím" řekla Sakura s nadějí v očích a znovu se mu přitiskla na tělo. Když ji objetí opětoval, věděla že má vyhráno. Mírně se od něj odtáhla, tak aby mu viděla do očí. Zadívala se mu do modrých očí. "Co to je za pocit? Láska to není... Je to jen touha po zakázaném ovoci?" ptala se sama sebe Sakura. Začala se k Deiovi přibližovat. Dei na ni jen vyjukaně koukal. "S-Saku-" Sakura ho umlčela svými rty. Vášnivě ho ochutnávala a on ji to po pěkné chvilce začal opětovat. "Bože.. Co to dělám?" řvala po sobě v duchu Sakura. Nechtěla to utnout, ikdyž věděla že to není správné. Dei taky věděl že to má utnout.. Ale tolik po tomhle toužil. Deidara to nakonec přecejen stopnul "P-Prosím.. Toto mi nedělej.." žadonil Dei. Sakura na něj jen nechápavě koukala, ale pak sklopila hlavu a odtáhla se od něj. "Promiň.. Já.. Nechtěla jsem.." promluvila šeptem
"Ne já se omlouvám.." taktéž sklopil hlavu Dei ".. U-Už asi půjdu.. Ahoj.." řekl smutně a odcházel. Sakura se na něj jen nečinně koukala. "Ahoj.." rozloučila se s ním ještě. Jak Dei odešel sedla si na postel a dala hlavu do klína. Přemýšlela nad tím, koho vlastně miluje. Deidara nebo Naruto? Ale, Deidaru přece poznala teprve dnes. Naruta zná celý život a navíc.. Čeká s ním dítě. Někdo zaklepal na dveře. Sakura neváhala a s doměním že to bude Deidara otevřela dveře. Nebyl to Dei ani Naruto. Sakura posmutněla. "Co chceš Neji?" broukla
"Máš přijít za Hinatou. Věř mi, taky mě to nebaví běhat po Konoze a shánět lidi které si řekla. Je u Jižní brány.. Hoj" řekl a rozběhl se zase někam. Sakura zavřela dveře a šla se nachystat.
Deidara šel Konohou a kopal si do kamínku. Občas vzhlédl k obloze a díval se na mraky. Za ním šla malá holčička a napodobovala ho. Deidara si jí nevšiml. Proto ho taky zatáhla za vlasy "Auu!" zaskučel Dei a ohlédl se na prcka. Holčička se začala smát a natahovat se zase po jeho vlasech "Hej, co to děláš? Kde máš maminku?" řekl Dei a holčička ukázala do lesa který byl nedaleko od nich "Maminka tam odpočívá" Dei na ni koukal a poslouchal ji. Když holčička dopovídala, vzal holčičku za ručky a usmál se na ni
"Dneska si tě vezmu na starosti, co ty na to?" řekl s úsměvem. Holčička kývla a dál se napřahovala pro jeho vlasy "Ale moje vlasy z toho vynech ano?" řekl Dei a holčička poslechla "A jak se vůbec jmenuješ? A kolik máš let?"
"Hakuro a mám devět roků. A vy?" Deidara se mile usmál
"Hakuro jo? Nevíš proč se tak jmenuješ?"
"Vím. Narodila jsem se sedmého září. Na sezonní den Bílé rosy" řekla s úsměvem
"Aha.. Je to nádherné jméno, a dokonale k tobě sedí. A tykej mi, jsem Deidara" odpověděl ji "Bílá rosa, jo? Proto se oblékáš do bílé barvy?" musel se zeptat Dei
"Hai. Tohle mi přikázala maminka, ještě než šla spát" řekla a mile se na něj usmála
"A ty teď žiješ sama?" Hakuro kývla, ale neusmála se.
"Hm.. Maminka odešla když mi byly 4 roky.. Nechci na to myslet ale nejde to.." Hakuro slzely oči a Dei poznal že to neměl říkat
"Promiň.. A máš nějaký sen?"
"Ano mám.. Chci se stán prvotřídní kunoichi.. Ale na akademii mě nevzali. V mém věku.. Třeba Sasuke Uchiha, uměl vše co mohl.. Uctívám ho za to.."
"Eh? Jak o tom všem víš?" zarazil se Dei
"Říkal mi to náš Hokage-sama.. Naruto Uzumaki, který taky přišel o rodinu a možná proto jsou takový přátelé" promluvila Hakuro "Taky bych si přála mít nějaké přátelé" řekla klidně Hakuro
"Ty žádné nemáš?" Dívka jen zavrtěla hlavou "Ale ano.. Máš.." řekl s úsměvem
"Jak to myslíš?" Hakuro se podívala na Deidaru s tázavým pohledem
"Já teď jsem tvůj přítel.. Odteď, navždy" usmál se na ni Dei "A udělám z tebe takovou kunoichi, že si z tebe sedne na zadek i ten nejlegendárnější ninja.. Hm!" řekl Deidara a podíval se na úsmívající se Hakuro. V tu chvíli v něj začala Hakuro věřit. Věřila že ji povede k úspěchům. "Pojď.. Zkusíme si.. Tvarování výbušného jílu..!" řekl nadšeně Dei. Hakuro na něj koukala jako na blbce.. "Něco jiného bys neměl?" zeptala se. Dei se zamyslel
"No.. Asi ne"
"Já bych chtěla být mist v genjutsu.. Prosííím Deidara-sensei!" lichotila mu Hakuro. Dei se mírně začervenal
"No tak jo.. Ale nebudu tě trénovat já, nýbrž můj dobrý přítel. Bratr už zmiňovaného tvého idola, Sasukeho"
"Itachi?" Deidara se na ni podíval
"Ty ho znáš?" Hakuro kývla.
"Jednou jsem ho potkala v lese, když jsem sbírala bylinky. Chtěl mi ublížit, takže odmítám! To se radši budu učit jílovým bombám!" Dei se usmál
"Pamatuj - Umění je výbuch, hm!" řekl s úsměvem. Hakuro se na něj dívala a promluvila
"Deidaro? Proč jsi sem vůbec přišel? Jsem si jistá že tady nebydlíš"
"Ano, to máš pravdu. Nebydlím tu. Vlastně nebydlím nikde. A přišel jsem tu kvůli někomu, koho mám moc rád"
"Aha. A jak to myslíš, že nikde nebydlíš?"
"Já jsem upřímněřečeno uprchlík.. Neber si ze mě příklad prosím. Zkazil bych tě" řekl vážně, ale pak se usmál. Šli Konohou až přišli na místo, kde měla sraz Hinata. Byl už podvečer a všude tam to bylo osvícené. Hakuro poprvé viděla nějakou "slavnost". "Co se to děje? Proč to tu všude svítí?"
"Asi má někdo slavnost nebo něco podobného.." Když tam uviděl růžovlasou dívku, zarazil se. Ino, která momentálně něco vypravovala, oslovila Sakuru, aby se otočila. Když ho uviděla, vykouzlil ji úsměv na tváři. Zvedla se a utíkala za ním. Když k němu přiběhla pevně ho objala "Co tu děláš, Deii?"
"Já jsem tu s Hakuro" promluvil Deidara který mohl sotva dýchat. Sakura se od něj odtáhla a podívala se na Hakuro.
"Ahoj, já jsem Sakura" Klekla si k ní růžovláska. Dívenka se jí očividně bála, protože zalezla za Deidarovy nohy a pevně se jich chytla. "Jestli jsem tě vyděsila,.. Tak to se omlouvám. Nechtěla jsem tě vystrašit" posmutněla Sakura a stoupla si. Deidara si dal Hakuro před nohy a držel ji jemně za ramena. Dodával ji odvahu, už se tak nebála a tiše promluvila
"D-Dobrý den" zašeptala skoro neslyšitelně. Sakura se usmála.
"Tykej mi. Těší mě Hakuro" Ino, Hinata, TenTen, Sai, Neji a Kiba na ně jen koukali. Jako první promluvil Sai
"No, netušil jsem že Sakura je tak přelétavá. Ale nedivím se jí.. Když má doma jen Narutovo vybavení" usmál se.
"Taky mi přijde, že spolu něco mají.. Ale co ta dívenka?" přemýšlela nahlas Ino.
"Počkej ty si myslíš že je jeho?" Ino kývla
"Néé.. To nemůže být jeho" vyvrátila ihned myšlenku Hinata
"Co ty víš.. Možná mám pravdu já, možná ty" Sakura najednou chytla Deie a Hakuro za ruku s táhla je tam k tomu spolku. Když je k nim dotáhla, spustila "Tak, lidi, to je Deidara a to Hakuro"
"Sakuro? Můžu si s tebou promluvit o samotě?" Poprosila ji zaražená Ino. Sakura kývla a odcházela s ní. Kiba se podíval na Deie, který jen mlčky stál a měl ruce v kapsách. "Ty se Sakurou něco máš?" zeptal se Kiba
"Ne, nemám. Vy si myslíte že ano?" ujištoval je Deidara. Všichni kývli "To je blbost" řekl a podíval se na Sakuru po které právě ječela Ino
"Jak to myslíš že jste se JEN líbali?! Víš jaký je to pro Naruta podraz?!" řvala po ní
"Ino, já to vím.. S Deiem jsme jen přátelé" snažila se vymluvit Sakura
"Tohle bych do tebe nikdy neřekla. Myslela jsem že ho miluješ. To pro tebe nic neznamená, že u sebe nosíš váš poklad?" řekla tentokrát smutně Ino. Sakura sklopila hlavu
"Ino.. Já vím že jsem udělala chybu.. Prosím věř mi, že už s ním nic nemám" žadonila
"Dobře, věřím ti.. Jen doufám, že říkáš pravdu" oddechla si Ino. Sakura kývla
"Tak, půjdem k nim?" řekla Sakura. Ino přikývla a šli za neustálé řeči k nim. Sakura si sedla a stáhla Deidaru na zem. Hakuro si mu sedla do klína.
"Tak nám o sobě něco řekni, Deidaro" řekla vyzívavým tonem Ino. Deidara se podíval na své dlaně a pak zase na ostatní..
"Jsem úplně normální člověk.. Jako ty.." řekl trošku smutně
"To bych neřekla.." zamrmlala TenTen. Deidara znovu posmutněl a vytáhl Hakuro a sebe na nohy
"Už je pozdě.. Hakuro by měla už jít spát.. Mějte se"
"A kam chceš jako jít?" zeptala se arogantně Ino
"Něco si najdeme.. Jen se chci ještě na něco zeptat" řekl Dei "Proč mnou tak opovrhujete? Co jsem vám udělal?"
"Přišel jsi tu" odbyla ho jednoduše TenTen.
"Aha.. Tak to se omlouvám.." Vzal Hakuro do náruče a zmizel s ní. Sakura si všechny vražedným pohledem prohlédla
"On,.. Je jiný než si myslíte.. Neublížil by nikomu, kromě těch co ubližují jeho přátelům.. To od vás nebylo hezké" řekla a postavila se. Ještě jednou se na na ně podívala a zmizela. Ino se chytla za hlavu "Proč je tak hloupá? Proč nechápe, že podrazila Naruta?" říkala Ino. Podívala se na ostatní a dopověděla co předtím načala.
"Deidaro!!" zakřičela Růžovláska na blonďáka. Blonďák se neobtěžoval ani otočit, ale promluvil na ni
"Co tu chceš?" řekl nevrle ale zároveň smutně "Chceš mě zas přemlouvat, abych tu zůstal? Aby si ze mě utahovali napořád?" dodal
"Mě to mrzí.. Nevěděla jsem že se budou takhle chovat" posmutněla Sakura. Deidara něco balil do tašek "Co to děláš?"
"Odcházíme.. Já i Hakuro.. Věděl jsem že to nebude dělat dobrotu, když tu zůstanu. A vualá, nemýlil jsem se. Naruto Hakuro zná. Takže mu prosím řekni, že jsem s ní já.. Jo a.. Bude lepší když na sebe zapomeneme.." řekl smutně
"D-Deidaro,.. Co to tu povídáš? Nemůžeš odejít..!" řekla Sakura
"Proč ne?!" vyjel po ní "Zítra ráno tu bude Naruto.. A na mě si ani nevzpomeneš" řekl už klidný Deidara. Sakura si skousla spodní ret..
"Takže takhle jo..? Dobře jdi!" řvala po něm "Když chceš, běž si! Nech mě tu! Však proč né že?!!" když se vyřvala zmizela opět směrem ke svému domu. Deidara jen vyjeveně zíral a pak začal dobalovat věci. Sakura se s pláčem svalila na postel. Proč vlastně brečela? Neříkala že mezi nimi už nic není? Ale co když ještě je? Ani ona sama si na tyhle otázky neuměla odpovědět.
 

2 people judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement