Když kopírovat, tak se zdrojem!

Problem? Here!:) --> HERE
Want to be my SB? --> HERE
Contact : --> HERE
Order a story --> HERE
Order a Naru-RPC --> HERE
Please, KLIK This! :D
Měj minutku a pomož mi tento blog zlepšit:) --> DOTAZNÍK

My SHINee stories

Něco víc než přátelé 12

6. october 2012 at 20:29 | Bajule-chan x3 |  Něco víc než přátelé

Dvanáctý díl se hlásí. Užijte si to :)


"Arigato, Hinato.." vydechl ji s úsměvem do obličeje a pohladil po tváři. Ona se mu zadívala do jeho černočerných očí.
"Ne.. Já děkuji.." oplatila mu úsměv

O MĚSÍC POZDĚJI

"Saky? Kde mám kloubouk?" křičel z pokoje Naruto
"Vedle postele! Všera sis ho tam dal!" řekla nevrle
"Díky!" vzal kloubouk a sešel ze schodů do spodního patra. Sakura seděla na pohovce a koukala do země. "Není ti nic?" zeptal se Naruto
"Ne.. Jen jsem asi něco snědla. Budu v pohodě" Naruto si vedle ní sedl a objal ji
"Opravdu? Nerad bych, aby se ti něco stalo. Jestli to bude trvat dýle půjdeš do nemocnice" Sakura neochotně kývla. Naruto ale nevěděl že Sakuře je špatně už asi týden. Sakuru začala bolet břicho, tak se schoulila do klubíčka.
"S-Saky? O-Opravdu ti nic není?"
"Ne není" odsekla mu
"Já tě kašlu. Jdeme pojdˇ" Sakura se na něj nechpavě podívala
"Kam?"
"Hádej třikrát" Naruto ji zvedl a hodil přez ní lehkou mikinku. Chytl ji za ruku a táhl ji do nemocnice.
V NEMOCNICI...
... Naruto seděl v čekárně, vcelku neklidný. Sakura tam byla až podezřele dlouho. Dveře se otevřely a v nich stála Sakura ne se zrovna nadšeným výrazem. "S-Sakuro? Copak ti teda je?" Vedle ní stála sestra a chtěla to za ní říct "Je tě-" Sakura ji dala ruku na pusu a zavrtěla hlavou. Naruto jen nečinně přihlížel. "Co je?!" vykřikl
"Je mi jen těžko. To je. Pojď, Naschle" řekla Sakura a táhla ho pryč. Naruto se zastavil a vážně se na ni podíval "Sakuro. Co ti je..? Nevěřím ti že je ti jen těžko"
"J-Já ti to prostě říct teď nemůžu..!"
"Ne? Takže to ani nesmím vědět? Dobrá. Tak si to nech pro sebe. Ale semnou na nějakou chvíli nepočítej. Víš,.. Není to fér. Bojím se o tebe a ty mi ani neřekneš co s tebou je.."
"N-Nar-Naruto..." sklopila hlavu "Já ti to opravdu říct nemůžu. Je to teď i pro mě těžké..! Pochop to!" Naruto se na ni díval jako by ji neznal. Sakura se rozběhla pryč a když utíkala tak vrazila do Naruta. "Sakuro..!" po chvíli se za ní rozběhl. Když Sakura vyběhla z nemocnice, vrazila do někoho tak až ho povalila na zem. Tak na něm ležela a dívala se mu vyjeveně do očí. "G-Gaaro?" zašeptala. Naruto vyběhl z nemocnice a když je uviděl, tak hrozně mu bodlo u srdce. Po tváři mu taky sjela jedna slza kterou hned setřel. Sakura se vydrápala zpět na nohy. Všimla si, že ještě před chvilkou "ležela" na Gaarovi. Už věděla proč má Naruto tak lesklé oči. "Naruto já-"
"Nech toho!!" vyjel po ní a zmizel. Sakura se jen se slzami v očích dívala na místo, kde ještě před chvíli stál Naruto
"Sakuro, mě to mrzí. Zajdu za ním" omlouval se Gaara. Sakura se na něj podívala a rozběhla se pryč. Gaara se na ni díval jak mizí v dáli. Sebral se a "teleportoval se" před Narutův dům. Klepak silně a dlouho. Dokud mu neotevřel Naruto který měl mokré tváře od slz. "To jsi ty?! Co tu ještě chceš?!"
"Naruto vyslechni mě"
"Nemá to cenu!"
"Ticho buď, vysvětlím ti to!" začal zvyšovat hlas Gaara
"A co mi chceš jako vysvětlit? Jak dlouho s ní něco máš?!!"
"Já se Sakurou nic nemám! Byla to náhoda! Vyběhla z nemocnice a vrazila do mě takovou silou až mě povalila!"
"To je velmi uvěřitelné! Co ty jsi šel dělat do nemocnice?! Umíráš snad?!" řval po něm Naruto
"Naruto,.. To snad nemyslíš vážně.. Ty ji opravdu miluješ? Děláš si ze mně srandu? Kdybys ji miloval, jdeš za ní a necháš ji, aby ti to vysvětlila! Místo toho tady po mně ječíš!" Narutovi sklaplo
"Nejdu za ní ani náhodou..." řekl smutně a bouchl Gaarovi dveřmi před očima. Rudovlásek se zadíval do země. "Naruto, ty hlupáku... Proč za ní nejdeš?" říkal si v hlavě. Naruto by měl jít do kanceláře a začít makat. Oblékl se a tajnou cestičkou vyšel z domova a šel do kanceláře.
O TÝDEN POZDĚJI
Už týden nebyli spolu.. Byl to "jen" týden, ale pro ně to bylo jako celé století. Sakura by za ním ráda šla, ale bála se, že ji natvrdo vyhodí. Ikdyž věděla že by to neudělal. Naruto by taky za ní rád šel, ale nevěděl jak by se jí omluvil. Udělal něco co se tak snadno odpustit nedá. Naruto šel Konohou, bez ducha, bez lásky.. Vzpomínal na její vůni, na její vlasy, na úsměv. "Mohla mi aspoň říct, co s ní je" mumlal si pro sebe Naruto. Podíval se na nebe. Chtěl ji mít vedle svého boku. Chtěl ji k sobě tisknout. Sklopil hlavu a šel dál s pohledem provrtávajícím zem. Nedíval se na cestu, tak logicky do někoho narazil.
"Promiň.. Nechtěl jsem.."
"V pohodě Naruto. Co se děje?" Naruto po něm koukl
"Nic.. A Sasuke? Nechtěl bys někam večer zajít?" zeptal se
"Omlouvám se.. Ale dneska mám něco doumluvené s Hinatou" řekl a přitáhl si Modrovlásku k boku. Naruto se usmál, ikdyž se mu popravdě chtělo brečet.
"Aha.. Dobře. Tak se mějte" řekl smutně a odcházel. Hinata se na Sasukeho podívala vražedným pohledem
"Proč jsi s ním nešel? A jaktože to nevíš? Přece jsem ti to včera říkala..!"
"Za prvné - protože budu s tebou, má milá Hinato.. A za druhé.... Co že jsi mi říkala?" nechápal Sasuke
"Že se rozešel se Sakurou! Víš jak mu teď musí být?" Sasuke se ohlédl za Narutem. Naruto šel a nevnímal svět kolem sebe. Ruce v kapsách a pohled vrtal zeminu. Sasuke se podíval zpět na Hinatu, která na něj koukala stále vražedným a naštvaným pohledem. Sasuke protočil oči, pustil Hinatu a rozběhl se za Narutem. Blonďák šel a zastavila ho až něčí ruka. Naruto se ohnal a když viděl černovláska, sklidnil se. "Neměl bys být s Hinatou?" zamručel Naruto
"No.. Asi měl, ale ty jsi pro mě důležitější než Hinata.. Přecejen jsi můj kámoš" usmál se. Naruto na něj jen nechápavě hleděl "Zajdem někam?" opakoval Sasuke Narutovu otázku. Naruto se na něj podíval a usmál se
"No.. Když chceš.. Jen ne prosím do Ichiraku.. Riskoval bych setkání s ní.." stěžoval si Naruto
"Ale, nedělej se.. Rád bys ji viděl.. Nelži!" usmíval se Sasuke. Naruto jen nepatrně kývl hlavou. Sasuke ho najednou chytl za rukáv a táhl ho do nějaké restaurace.
KDYŽ HO TAM DOTÁHL:D...
... Posadil ho k nejbližšímu stolu. "Tak co si dáš? Je to na mě" nepřestával se usmívat Sasuke. Naruto se divil jak zvládá se pořád usmívat. "Sasuke? Jak to děláš?" Sasuke se přestal usmívat a díval se na něj nechápavým pohledem
"A co jak dělám?"
"Že se pořád usmíváš.. Nechápu tě" Sasuke se opřel o opěradlo
"Mělo by to být naopak.. Já bych se měl mračit a ty smát.. Vždycky to tak bylo" pokrčil rameny Sasuke. Naruto se usmál
"No jo.. Jenže.. Já nemám ani chuť se smát.. Strašně mi chybí...." řekl Naruto a málem se rozbrečel.
"Narutoo.. Nepřišli jsme tady brečet, ale užívat si..!" řekl Sasuke. Přez restauraci se najednou rozlehl dívčí křik. Naruto se zvedl a když uviděl tu, která vykřikla, div se nezhroutil. Byla to Sakura v růžových šatech, které ale byli špinavé od jídla - číšník na ni asi vyklopil jídlo. Vzal ručník a vydal se za ní "Naruto..!" stačil vykřiknout. Naruto stál kousek od ní. Tak dlouho ji neviděl naštvanou. Ona ho neviděla dívala se na její špinavé šaty. "Na.." podal Sakuře ručník. Ona když uslyšela ten hlas, ten nádherny hlas, zarazila se a rozšířily se jí zorničky. Pomalu se začala zvedat "N-N-Naruto?" vykoktala jeho jméno když se mu dívala do očí. On se na ni usmál a ona ho silně a pevně objala a přitom ji po tvářích stékaly slzy.
"Mě to tak mrzí.. Opravdu přísahám!" Naruto si ji taky přitiskl k tělu a zašeptal ji do ucha
"Já vím.. Mě taky.." K těm dvoum přiběhli jejich doprovody. Hinata a Sasuke. "Hinato? Co tu děláš?
"Co ty tu děláš?"
"Já jsem tu s Narutem!"
"Já se Sakurou!" Sasuke se tam začal s Hinatou hádat a Sakura s Narutem se někam vytratili. Naruto ji zavedl někam do parku.. Zastavil se a přitiskl si ji k tělu. "N-Naruto.. Omlouvám se.." řekla provinile
"Ne, já se omlouvám.." řekl a pousmál se.. Sakuře se po tvářích začaly kutálet slzy.
"Copak je? Vidím tě po takhle dlouhé době a ty mi pláčeš.." dořekl a setřel jí slzy
"Promiň... Já jen... Ale nic.."
"No vidíš to, co ti teda je nebo bylo?" zeptal se Naruto
"Já.. jsem..." Naruto netrpělivě čekal co řekně. Sakura sklopila hlavu a jemně to pošeptala "t-t-těhotná..." šlo slyšet že má strach z Narutovy reakce
"J-Já b-b-budu táta?" řekl koktavě Naruto, Sakura kývla. Blonďák se usmál a zatočil se se Sakurou
"Proč jsi mi to neřekla dřív?" řekl nadšeně Naruto
"Ty nejsi naštvaný?" nevěřícně se ptala Sakura
"Ani náhodou! Vždyť to je úžasná správa! Saky my budeme mít dítě..!" pokračoval v nadšení Naruto. Když Sakura viděla jeho reakci, začala se taky usmívat a mít z toho radost. "Měli by jsme vymyslet jméno.." začal chytračit Naruto
"Nene, ještě ne. Je na to brzo" řekla s úsměvem "Jo a Naruto.." promluvila vážně "Ještě to nikomu neříkej. Řeknu to jen Tsunade. Možná potom.. Nechci, aby mě všichni obskakovali" Naruto kývl a opřel se jí o čelo. Sakura mu dala ruce přez ramena. "A Saky? Za jak dlouho to bude?" zeptal se opatrně Naruto. Sakura se zasmála
"Ještě si počkáš.." zašeptala. Naruto se usmál a políbil ji na rty.
"Tak si počkám.. Ale dočkám se?"
"Samozřejmě, že ano.. Ale... Myslím, že Hinata a Sasuke, by to vědět mohli co ty na to?" řekla a usmála se. Naruto se široce usmál a kývl "Tak jim to půjdem říct?" zeptala se Sakura
"Že váháš..!" vykřikl Naruto a chytl Sakuru za ruku. Do parku zrovna pžicházel Shikamaru. Když uviděl běžícího Naruta a Sakuru, zastavil se. "Naruto? Sakuro? Kam spěcháte?" řekl Shikamaru
"Já nikam, Naruto za Sasukem a Hinatou" řekla a poukázala na něj. Naruto se podrbal ve vlasech a usmál se.
"No jo,.. Máme pro ně novinu" řekl s úsměvem
"Aha, a smím ji vědět?" zeptal se zvědavě. Naruto se podíval na Sakuru a ta si oddechla a mírně kývla hlavou
"Shikamaru, potřebuju, aby jsi mi později prokázal jednu službu" napínal ho Naruto
"Jasně.. Oč jde?"
"Aby jsi mi kdyžtak pohlídal ratolest" řekl s úsměvem a přitáhl si Sakuru. Shikamaru vykulil oči
"To gratuluju..!" vylezlo nakonec z něho
"My už musíme. Ahoj!" řekla Sakura a táhla Naruta dál. Sakura se náhle zastavila a koukala do tmy. Naruto se na ni podíval
"Děje se něco..?"
"Ne, nic.. Jen mám takový divný pocit"
"To bude v pořádku. Uvidíš" usmál se na ni Naruto
"Já ti nevím.. Tenhle pocit mám už déle.. Jako by mě někdo sledoval"
"Prosím? Proč mi to říkáš až teď? Co kdyby se ti něco stalo?!"
"Promiň. Ale nic mi není.. V uvozovkách.." řekla a koukla na své břicho.
"Pojď.. Nebo z tebe zešílím"
U SAKURY DOMA
Naruto ji odvedl domů "Opravdu nechceš, abych s tebou dnes zůstal?"
"Ne.. Potřebuju být sama" řekla Sakura
"Dobře.. Tak ahoj a zítra k tobě přijdu ano?"
"Jasně. Dobrou noc a miluju tě" pověděla a Naruto se mírně začervenal
"Já tebe taky" usmál se a odcházel. Sakura zavřela dveře a šla se umýt. Když vylezla z vany a převlékla se, šla si lehnout. Někdo ji ale pozoroval. Lehla si a pomalu usínala. Osoba, když vycítila že spí, vlezla dovnitř. Přišla potichu k ní a políbila na čelo "Jak bych si přál být s tebou. Jsi tak krásná když spíš.." zašeptala osoba ".. No vlastně.. Jsi krásná vždycky" dodala a ještě chvíli se dívala na spící Sakuru. "Už musím jít.. A nezapomeň.. Miluji tě" řekla osoba a vytratila se.
RÁNO
Sakura se vzbudila a první co šla udělat byla ranní hygiena. Když se "dodělala" šla si uvařit čaj. Sedla si na pohovku a znuděně koukala do zdi "Naruto.. Kde jsi?" říkala si pro sebe. Až uběhla hodina, a Naruto nepřicházel, rozhodla se že za ním půjde. Přehodila přez sebe mikinu a vyrazila. Šla Konohou s úsměvem. Přemýšlela nad tím, jaké to bude až bude miminko na světě. Než se nadála, byla u jeho domu. Zaklepala, ale nikdo neotvíral. Poté se šla podívat do jeho kanceláře, jestli tam nebude. Jakmile vešla do budovy, zastavila ji sekretářka. "Paní Haruno, Hokage-sama tady není. Odešel spolu s Kakashi-senpai a Yamatem" Sakura se na ni dívala jako na blba
"Aha. Dobře děkuji.. Ale proč mi to neřekl?"
"To nevím"
"No nic. Děkuji a naschle" řekla sklesle
"Naschle" Sakura se otočila a odešla. Vzala to skratkou přez park. Šla a nevnímala okolí. Nevšimla si, že ji někdo opět sleduje. Ano, byl to ten, který za ní v noci přišel. Když zašustilo listí, Sakura se ohnala. Stál tam blonďatý muž.
"K-Kdo jsi a proč mě sleduješ?!" vykřikla Sakura
"Kdo jsem? Dobře. Jmenuji se Deidara. A proč tě sleduju? Mám k tomu osobní důvody.." řekl Deidara a mile se usmál
"Osobní důvody?" Dei kývl "Co to znamená osobní důvody?" sklidnila se Sakura
"To ti opavdu říct nemůžu. Není to nic co by ti mělo ublížit. Tobě ne.. To bych si nedovolil" řekl klidně a přistoupil k ní pár kroků blíž. Sakuru najednou přemohla obrovská bolest hlavy. Chytla se za ní a sykla bolestí
"Jsi v pořádku?" vystrašil se Dei
"Jo.. Počkat,.. Proč tě to zajímá?" nechápala
"Říkám,.. Osobní důvody" řekl klidně. Dei zase přistoupil trochu blíž k ní. Už byli od sebe asi jen pět kroků.
"A co s tvýma osobníma důvodama!! Řekni mi proč mě sleduješ!" Deidara sklopil hlavu
"Já.. No vííš.." Dei nenacházel správná slova. Pomalu červenal "L-L-líbíš s-s-se m-mi.." řekl potichu a stydlivě. Sakura se zašklebila
"To jsi mohl říct rovnou. Já ti hlavu neukousnu. To ty jsi mě chtěl v minulosti zabít" Dei se usmál
"Jo, za to se ti chci omluvit. Kdybych tě znal, neudělám na tebe ani tu nejmenší jílovou bombičku, hm!" řekl s úsměvem. Sakura se taky usmála
"Někoho mi připomínáš.. Blonďatý, milý a krásný.." Deidara se začal červenat. Za pár sekund byl rudý jako rajče.
------------------KONÉC--------------------
Tenhle díl je o poznání delší. Nějak jsem se rozepsala:D Snad se vám líbil!!:P
















 

1 person judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement